Kaktusová poezie
Brigádnice
Třídila mi květináče
přitom přišla do jináče
Štěstí z neštěstí:
Dva milenci ve skleníku
Prováděli erotiku
Cereus ho zasáhnul
Proto pozdě vytáhnul
Óda na Šárku
Pavlíčkovic dcera Šárka
To je pěkná mamilárka.
Kdo miluje tuhle Šárku,
Ať napíše tlustou čárku.
Nepořádný kaktusář
Na zemi, jak na potvoru
Rozšlápl si lofoforu.
Uklouzl a sebou jebnul,
Na následky málem zhebnul.
Z toho plyne poučení:
Nad pořádek v kytkách není!
Fajnšmekr
Jeník vzal si hůlky
A začal jíst lofoforu.
Pak si mezi půlky
Vrazil jusbert do otvoru.
Na drogy tak rychle dojel,
Sám sobě si prdel ojel.
Kaktusář z Horňácka
|
Každoročně na Vánoce Dělám vždycky výsevy. Mezi prsty semínka mám, A za čelem výjevy: Turbiňáčky, ariáčky, Vyklíčí z nich semenáčky… Mamilárky, ancistráčky Vystrkují první háčky. Turboše a ariáky, To jsou moje stálice, Ty vysévám nejvíce… Taky všechny rarity Tak nějak dle parity. Lofofory, epišky, Zobnu z mísy datle, fíky, Taky dojde na šišky, Kdo by nesil encefíky!? Znám ty pěstitelský tísně, Zdali zdolám letos plísně? Používat fungicidy? To jsou mnohdy hloupý kidy. Tu máš písek, spraš, Semenáčku, teď se snaž. Leč neseji jen stálice, Chci mít druhů povíce. A tak v sklonku toho roku Rozhod´ jsem se k tomu kroku. Pěji, pěji slavnou ódu Semínkům dalšího rodu. Steňáky a teláky… Píšu další čárky - Na řadě jsou mamilárky. |
Mamilárky, co je více? Kdo nemá rád prsatice? Mammilla je bradavka, mamma zase ňadérko, Pánům tvrdne kladélko.
Kdo by nechtěl vidět hezký
Ve výstřihu u županu
Nedělají žádný fóry
A na konec Longimamma, |
Fakt
Náruživý kaktusář
Nemá žádnou svatozář.
Píchá, píchá, píchá...
Mezi vpichy vzdychá.
Vlnatka
Jednou takhle při pátku
našel jsem já vlnatku.
Podívejme na pobertu,
cucala si na jusbertu.
Tohle nemá dělati,
krutě za to zaplatí.
Vzal jsem jehlu jako kopí,
Pěkně jsem ji poslal do pí...
Ani „Auvejs!“ nekřikla,
když z ní šťáva vystříkla.
Křiknouc z hrdla mocný pokřik,
utíkal jsem míchat postřik.
BI? Nurelle? Mospilan!
Ortel smrti je vydán.
Zemřel táta, máma, děti, babi,
o rose jim zpíval Wabi.
Padá, padá rosička,
kalné sú tvoje očička,
rosička, co chrání kytky,
stříkal jsem ji bez výčitky.
Proradná ty vlnatko,
bylas´ u mě nakrátko.
O zimování:
Melák jako sklerák
zimuje jen hlupák.
Zasraný srpen!
Jedna blbá zálivka
A z kaktusů je nádivka.
Dvanáct let se na květ těším
Nad skafíkem hlavu věším.
Jenom co se odseru,
Nový skafík vyseju.
Až mi bude padesát,
Může se to zase stát.
Zamykání sezóny
Měsíc už se v noci budím,
Ze sna křičím: Chrudim, Chrudim!!!
Kde jinde na konci září
S kamarády se tak dobře paří?
Už jsem tady, to jsou davy,
Kde budou spát tyhle hlavy?
Hluboko do předklonu
Musím seknout poklonu
Té moc hodné paní,
Co sháněla spaní.
Prolítneme skleníky,
Koupíme si kytičku,
Slováci i črepníky,
Pak si dáme skleničku.
Taky párek, pivíčko
Na duši je teplíčko.
Zapneme si poklopce,
Vydáme se do kopce.
Do hospůdky s neřestí,
Budem dole. Naštěstí.
Jeden vtipy kluky baví,
U stolu se tvoří kroužky
Druhý zase hustě slaví,
Stážistka neměla proužky…
Třetí křičí Baja? Peru?
Na tohle vám z husta se…
Jestli chcete, u baru,
Povím já vám o JARu.
Čtvrtý loudí GPSku,
Dal by za ni V3Sku.
Pátý už má naváto,
Pojďme, kde je nahato!
Za slečnami do patra
Do nory jak ondatra.
Aby bylo živo,
Každý tlačí pivo.
Krásně teče zlatý mok,
Jarda je zas jako žok.
Který Jarda, nevíte?
Kam proboha civíte?
První i ten poslední,
Procitnou při poledni.
A jsou tady známý značky,
Co si zajdou na panáčky.
Z pák jsou hnedle malý páčky,
Nedostaneš turbiňáčky.
Zábava se nevleče,
Čas nám rychle uteče.
A se všemi svými druhy
Končíme to po půl druhý.
Vyspíme se na rychlovku,
Kontroluji každou stovku
Ráno ještě u Pavlíčků
Nahlídnem do skleníčků.
Jímá se nás hrůza,
Jaká bude burza?!!
Jestli tam zas budou špeky
Od kaktusů nebo Běty?
Běta zhubla žádný strachy,
Pěstitelé neznaj krachy.
Nabízí svý kytičky,
Jako buchtu babičky.
Vem si, neboj, poroste,
Na jaře to pokoste.
Je to plevel, povídám,
Za dvacku to třeba dám.
Plní si své pytlíky
I ti, co nezačínaj od píky.
Kaktusy i sukulenty,
Přidej mi tam ze dva – hen, ty!
S kamarádem, se Slovákem,
Dám si řízek s bramborákem.
Na zastávce u Pavlíčků,
Dáváme si po pivíčku.
A spěcháme na přednášky,
Slyšeli jsme jakés hlášky.
V sále už je narváno,
Každé křeslo zadáno.
(Cimrman: Heleďte, všimli jste si, jak si který lidi kam sedaj?
Tak tady v prostředku v první řadě místní honorace, to je jasný.
Ale tady vlevo, to je zajímavý, tady seděj vždycky blbci...)
Naštěstí jsem seděl vpravo,
A tak mohu volat: Bravo, bravo!
Tramtará – ratata!!!
Je tu Jarda Bohata.
Co prý je to za potvoru?
Nepoznáte lofofóru?
Historickou exkurzí
(je to trošku nuda)
přerušuje kdo jiný,
než od Grymů Ruda.
Pak už je tu Mrňous Jarda,
Nebezpečný, žádná sranda.
Je to bavič odborník,
Má nás všechny rychle v hrsti.
Za popis mu velký dík,
Není nám to proti srsti.
Pod fousy se jako lišák
Uculuje Vojta Myšák.
Fotky, fotky, REM-snímky,
Všechno sedí bez výjimky.
Albert Vojtěch Frič,
Celý svět je z toho pryč.
Už druhé krásné lofce
Dává titul na jmenofce.
Teda kluci, to je plémě,
Zdali máte v kšeftu sémě?
Vojto, Jardo?!!
(Viléme, Jarmilo!...)
Bylo vlahé odpoledne,
27. září. 2008
Tady končím, jel jsem domů,
Snad jiný popíše,
Co se dělo potom.
Asi bál a česnečka.
Nejspíše.
Zas se vrátím k Pavlíčkům
Na podzim jim zničit dům.
Pošlapat jim zahradu
Od brány až dozadu.
Patří vám náš obdiv a vřelý dík za to,
Co pro nás celé ty roky děláte.
Zneužitá
Sličnou vdofku Žofku
Povalil jsem na pohofku.
….
Za styk jsem jí pak dal lofku.
Balada o ukrutném mordu hladové žoužele
Vařila myšička kašičku
Ze semínek z mého skleníčku.
Tomu dala, tomu dala,
Za uši to pak dostala…
Už pozbyla pýchu,
Nemá komplet míchu.
Kluk a nebo holčička,
Nelesknou se očička.
Přitom každý podzim
Těmhle tvorům hrozím:
Když nemáš co do pusy,
Vynechej mé kaktusy!
Byl tam taky jeden hejsek,
Sametový malý rejsek.
Podle knihy hmyzožravec,
Podle mého nenažranec.
Cvaknutí ho zaskočilo,
až mu v tlamce zaskočilo.
Dýja, dýja, dá.
Kdo chce míti plnou mordu,
Ať se u mě bojí mordu.
Dýja, dýja, dá.
Z toho plyne poučení:
Nad včasnou sklizeň fakt není.
V Mexiku
Výprava se doblila
Nesedla jí tequilla.
Kaktusové pábení
Popíjím si burčáček
a hlavou se mi leccos honí,
skončil letní pařáček
stejně jako loni.
Kytky trošku povadly,
zálivka to spraví,
jako ňadra od Madly,
hlavně, že jsou zdravý.
Mám to léta spojené,
jako prs a mléko kojené:
přijdou první burčáčky
a hned kvetou ariáčky
(musím vzpomenout moje miláčky).
Ale to jsem odběhl…
Deset roků pěstění
než přišlo to kvetení.
Jak pod tričkem mladé holky
poupě pučí z areolky.
Neudělat žádnou chybu,
ať se dočkám toho divu.
To se ani nehnete,
jen když kytka vykvete.
Cítím se jak panic,
je mi z toho nanic;
jaká bude poprvé…
Muka jsou to strašná.
Zdalipak je samosprašná?
A už je to tady,
ukázala vnady!
Krásná kytka tělem, duší,
květ těm trnům krásně sluší.
Otevírám barrique,
vykvetl mi parryik!!!!
Medúza pozpátku
Jenda Kuldan na burze
Koupil malou medusae
Caput-to je hlavička
Září kupci očička.
Jak čerpadlo značky Sigma
Bude bumbat tahle stigma.
Jaká stigma? – Digito!!!
Jásá celé šapitó.
To zas bylo cirkusu
Kvůli tomu kaktusu.
Botanici zařádili
V jiný rod ji zařadili.
Dali tenhle krásný hit
Vedle nám už známých –fyt.
Kytka zdobí nyní skleník
Pochvaluje sobě Jeník:
Ani Fidel Castro
Nemá doma tohle Astro…
Odpustí mi zajisté
Zapřisáhlí lingvisté
Tohle slovní pitvání
A veršíky plýtvání.
Kaktusářka
Kaktusářka v Mexiku
Vyhnala ze svého klína
Dotěrného mechulína.
Kakusářka v USA
Pěkná husa,
Sedla na kaktusa
Kaktusářka v Chile
Kope kytky čile
Kaktusářka doma
Moc a moc se snaží,
Pere, vaří, smaží
Bitka
Vrzly dveře, letí z pantů,
Vběhla banda burserantů.
Kdo nepěstí burseru,
Je prý v pěkným průseru.
Navrch měli jenom chvíli
Trefili na gymnofily.
Jak si byli zprvu jistí,
Shodili dost rychle listí.
Z toho plyne poučení
Nad toleranci fakt není.
(Pěstitelé burser snad prominou... :-)
Bilancuji…
Tak už mám za sebou víc než jeden rok veršování o kaktusech. A stále mě to baví!
A jako mnoho jiných činností ani tato moje nezůstala bez ohlasu. Podělím se s vámi o některé, třeba vás taky pobaví:
… pořád píšeš o té šu.ačce… Máš ve skleníku nějaké kaktusy, nebo jen kanape?…
… to tam nemůžu pověsit, uvědom si, naše noviny čtou i děti…
… Touto cestou zdravím také pana Antálka - jeho zážitková poezie prostě
nemá chybu!...
… Pokud je to možné, vzkažte autorovi, že je to magor. Vadí mi, že zabijí rejsky. Rejsek je totiž tzv. hmyzožravec, to znamená, že se živí hmyzem, nikoli kaktusy. Měl by se nad sebou zamyslet, protože vyhubení hmyzožravců by znamenalo přemnožení hmyzu a ti by mu ty kaktusy zničili o hodně více než někdo jiný. Sdělte mu také, že mu to ta zvířátka jednou oplatí a věřím, že se nikdo jiný takhle hloupě nechová…
Tak to bych mohl tentokrát zkusit něco pro děti:
Ententýky dva špendlíky
Skleník je bez elektriky
Po tmě tam šel bos,
Propíchl si nos!
Há-da-li se kak-tu-sá-ři
Kam-pak ta-hle kyt-ka pa-tří
Tře-ba me-zi ma-mi-lár-ky
Po-jí-da-li k to-mu pár-ky.
Po-pí-je-li pi-vo
Jé, to by-lo ži-vo!
Neplač malý kaktusáři,
Očička ti horkem září
Počkej chvilku na maminku,
Skočí ti pro medicínku.
A táta tě pohladí
A trošičku zabaví.
Poví ti, jak ve skleníku
Pěstuje svou velkou pýchu
Kytky zpoza Velké louže,
Do krčku už sirup klouže.
Mamka byla rychle zpátky,
Končí kaktusové hrátky.
Teď se pěkně vyspinkej,
Kaktusáři malinkej.
Zazpívá ti do snů víla
Ať se vrátí brzy síla.
Zavrkají hrdličky,
Budeš sázet kytičky.
Hodně moc jich přesadíš
Až se zase uzdravíš.
A tak skoro natotata
Budeš blázen jako táta.