T. lophophoroides

   Turbinicarpus lophophoroides byl objeven Sauerem v roce 1934 a ještě téhož roku popsán Werdermannem jako Thelocactus. Jeho postavení v rámci rodu je specifické, stojí sám trochu vzdálen ostatním typickým turbinikarpusům. Jeho výskyt je vázán na plochá suchá území mezi Las Tablas, Cerritos a Rio Verde. Přestože se v přírodě nachází jistě mnoho tisíc rostlin, je tento druh asi jeden z nejohroženějších. To proto, že roste na místech, která svádějí k zemědělskému využití.

Turbinicarpus lophophoroides PA 977, Las Tablas, SLP

   Tento turbinikarpus jsem měl možnost pozorovat na jedné lokalitě. Nachází se asi 3,5 km severozápadně od Las Tablas. Odbočí se z cesty La Morita - Las Tablas, ujede pár set metrů k takovému malému kopečku (brdečku, jak říká Karel Pavlíček), leze se po čtyřech v nízké trávě, kde rostou Coryphantha maiz-tablasensis a kdo má štěstí, najde v šachtičce turbinikarpus. A pak se člověk vydá k brdečku. Když se jen trošku zvedne krajina, prořídne tráva a objeví se horizontíky s neolloydiemi a od úpatí až po vrchol spousta báječných myriostigem. Měl jsem štěstí, že jsem na jedné rostlině našel plodík se zralými semeny, tak se s dnes už dospělým potomstvem mohu těšit i doma ve skleníku.

Železniční zastávka v Las Tablas, tady někde údajně vystoupil z vlaku A. V. Frič

   Co se týče pěstování, Turbinicarpus lophophoroides je z těch, které nemají rády dlouhodobé přemokření substrátu. Přísušek jim svědčí. Nejsou to pak nafouknuté balóny a drží se pěkně při zemi. Kvete celou sezónu, tak se semeny není problém. Plody často na rostlinách dost drží a při jejich sklizni semena padají do substrátu, kde ochotně klíčí. Pokud je to pod roubovanci, většinou dorostou do květuschopnosti a pak je nějaká intenzivnější zálivka zahubí. Tříměsíční semenáček na peireskiopsis:

   O tři roky později jsem kolem Las Tablas projížděl znovu. Kamarádi chtěli vidět horizontíky na známém "brdečku", tak jsem je tam zavedl. Asi dva kilometry před ním jsem měl gps na T. lophophoroides MZ 344. Bylo to hned vedle hlavní cesty, tak jsme zastavili a pár metrů od cesty jsem našel rostliny v květu. Studijní číslo PA 1656:

   Pod kopečekem s horizontíky a myriostigmami jsem nakuknul na mně již známé lofoforoidesy PA 977: