Carl Linné (23.5.1707– 10.1.1778)

    Švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické botanické nomenklatury. Zavedl dvouslovné označení organismů, které se v principu používá dodnes. Zabýval se pohlavními orgány rostlin, podle jejichž stavby začal připravovat systematiku rostlin. Jeho činnost brzy nezůstala bez povšimnutí a jeho hvězda stoupala. Bohužel k nelibosti tehdejších autorit, které ho nakonec vyštvaly z Uppsaly. Linné se vydal na cestu na sever, až za polární kruh, kde studoval flóru a faunu a také zvyky Laponců. Pak se vrátil na univerzitu. K získání doktorátu bylo v té době zapotřebí hodně peněz, kterých se Linnému nedostávalo, a tak se oženil a věno své ženy použil k získání doktorátu. Ten získal v roce 1735 v Amsterodamu. Pak se chtěl vrátit do Švédska, ale po letech strávených za hranicemi byl již téměř neznámý. Založil si lékařskou praxi a brzy se vypracoval, a když se mu roku 1741 podařilo vyléčit švédskou královnu Luisu Ulriku, stal se dvorním lékařem. V květnu téhož roku stál u založení Švédské akademie věd a byl jmenován jejím prezidentem. Pak také rektorem uppsalské univerzity. Byl dokonce povýšen do šlechtického stavu. Je autorem názvu rodu "Cactus". Jeho největšími díly jsou Systema naturae (1735), Genera plantarum (1937), Species Plantarum (1753) a Philosophia botanica (1751). Je lektotypem druhu Homo sapiens a je po něm pojmenován Linnaea, česky zimozel.

_______________________________________________________________________

Adrian Hardy Haworth (19.4.1767 – 24.8.1833)

    Anglický botanik, entomolog a karcinolog. Původně se připravoval na kariéru právníka, ale poté, co zdědil rodinný majetek, se začal plně věnovat přírodním vědám. Na jeho počest byl pojmenován rod Haworthia nebo motýl Celaena haworthii.

_______________________________________________________________________

Joseph zu Salm-Reifferscheidt-Dyck (4.9.1773 – 21.3.1863)

    Celým jménem Joseph Franz Maria Anton Hubert Ignatz Fürst und Altgraf zu Salm-Reifferscheidt-Dyck, německý amatérský botanik. Tento šlechtic nebyl jen pouhým sběratelem kaktusů, rostliny důkladně studoval, hodně publikoval a vydával seznamy svých rostlin, z nichž můžeme zjistit, jaké rostliny pěstoval. Už roku 1829 měl 239 druhů kaktusů a roku 1844 jeho sbírka obsahovala už 704 druhů a variet, v nelepších letech měl kolem devíti set druhů kaktusů. Na jeho počest byl pojmenován rod bromélií Dyckia.

 _______________________________________________________________________

Augustin Pyramus de Candolle (14.2. 1778 – 9.9.1841)

    Švýcarský lékař a botanik francouzského původu, který žil většinu života v Ženevě. Jeho první dílo Plantarum historia succulentarum (4 díly, 1799) publikoval v Paříži. Na žádost francouzské vlády prováděl botanický a zemědělský výzkum po celé Francii. V roce 1807 byl jmenován profesorem botaniky na lékařské fakultě university v Montpellieru. V roce 1816 odešel zpátky do Ženevy, kde se do konce života věnoval vylepšováním svého přirozeného systému botanické klasifikace. V díle pokračoval jeho syn Alphonse Pyramus de Candolle (1806-1893). Po Augustinu de Candolle byly pojmenovány rody Candollea  a Candolleodendron.

_______________________________________________________________________

Karl Friedrich Philipp von Martius (17.4. 1794 – 13.12.1868)

    Německý botanik, který se zajímal především o flóru Brazílie, kde strávil několik let a přivezl odtud více než 12000 druhů rostlin, které zařadil do svého Herbárium Martii, které postupně rozšiřoval až na neuvěřitelných 300.000 položek zahrnujících 65.000 druhů z celého světa. Založil botanickou zahradu v Mnichově a její herbář a sbírku.

_______________________________________________________________________

Christian Gottfried Ehrenberg (19.4.1795 - 27.6.1876)

    Německý přírodovědec, zoolog, srovnávací anatom, geolog, mikrobiolog, jeden z nejznámějších a nejproduktivnějších vědců své doby. Studoval teologii na Univerzitě v Lipsku, pak medicínu a přírodní vědy v Berlíně. Byl přítelem Alexandra Humboldta. V letech 1820-1825 procestoval Blízký Východ, roku 1829 cestoval s Humboldtem přes Rusko až na Ural, dále přes Sibiř na Altaj až k čínské hranici. Jeho odborný záběr byl neuvěřitelně široký. Napsal publikace o ptácích, savcích, hmyzu, korálech, systematicky studoval mikroskopické organismy. Po jeho smrti přešla jeho sbírka 40.000 mikroskopických preparátů do berlínského muzea. Je zajímavé, že první adresa Alberta Einsteina v Berlíně byla právě na Ehrenbergstraße. Kde našel prostor pro popis rodu Pelecyphora, je mi záhadou. Jeho jméno nesou Echinocereus, Mammillaria a Thelocactus.

_______________________________________________________________________

Michael Joseph François Scheidweiler (1.8.1799 - 24.9.1861)

    Německý profesor botaniky a taxonomie, zpočátku pracoval jako lékárník v Siegburgu a dalších německých městech, později v Bruselu. Od roku 1851 pracoval jako kurátor botanické sbírky v Gentbrugge. Je autorem prvního popisu Ariocarpus retusus v roce 1838. Na jeho počest byl pojmenován jeden rod z čeledi Begoniaceae jako Scheidweileria.

 _______________________________________________________________________

Charles Antoine Lemaire (1.11.1800 - 22.6.1871)

    Francouzský botanik, který se zabýval kaktusy a sukulentními rostlinami. Působil v Paříži a Ghentu. Přestože nevydal velké souhrnné dílo o kaktusech, jeho díla Cactearum aliquot novarum (1838), Cactearum genera nova speciesque novae (1839), Iconographie descriptive des Cactées (1841–1847) a Les plantes grasses (1869) patří k základům kaktusářské literatury. Autorskou zkratku "Lem." nesou skvosty jako Astrophytum myriostigma, Ariocarpus kotschoubeyanus, Echinocactus horizonthalonius a Schlumbergera. Naopak po něm Britton s Rosem pojmenovali rod Lemaireocereus.

_______________________________________________________________________

Georg Engelmann (2.2.1809 - 4.2.1884)

    Německý botanik žijící převážně ve Spojených státech, který studoval flóru Skalistých hor a severního Mexika. Narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem jako nejstarší ze třinácti dětí. Zde taky vystudoval gymnázium. Roku 1827 začal studovat univerzitu v Heidelbegu, pro účast na studentské politické demonstraci. Přestoupil na univerzitu v Berlíně, kde pobyl dva roky. Medicínu ukončil v r. 1831 na univerzitě ve Würzburgu. V září 1832 emigroval do Baltimoru. Cestoval po Státech, na podzim r. 1835 se usadil v St. Louis, kde si otevřel lékařskou praxi. Do světa botaniky se uvedl r. 1842 prací o obtížném rodu parazitických rostlin Cuscuta. V roce 1859 publikoval pro nás důležité dílo Cactaceae of the Boundary o kaktusech americko-mexického pohraničí. Jeho jméno nese např. Opuntia engelmannii.

_______________________________________________________________________

Friedrich Adolph Wislizenus (21.5.2010 - 23.9.1889)

    Narodil se v Německu jako nejmladší ze tří dětí v rodině pastora v Königsee. Původ jeho rodiny se ale odvíjí v Polsku, odkud jeho předkové odešli do Uher a odtud až do Německa. Studoval na univerzitách v městech Jena, Tübingen a Göttingen. 3. dubna 1833 se ve Frankfurtu účastnil neúspěšného pokusu o zahájení revoluce v Německu, po němž byl nucen emigrovat. Nejprve do Strasburgu, pak do Zurychu, kde získal roku 1834 titul doktora medicíny. Rok na to odcestoval do USA, kde praktikoval v New Yorku. Po dvou letech přesídlil do Mascoutah v Illinois, aby se o rok později natrvalo usadil v Saint Louis. Tam poznal svého pozdějšího přítele George Engelmanna. Wislizenus se kromě lékařské praxe věnoval botanice a také meteorologii. Procestoval jih USA a Chihuahua. Ze svých cest posílal k určení rostliny Engelmannovi. Ten po něm některé z nich pojmenoval, např. Echinocactus (Ferocactus) wislizeni nebo Wislizenia refracta. Svá pozorování vydal v díle Memoir of a Tour to Northern Mexico in 1846 and 1847 nebo A Yourney to the Rocy Mountains in 1839.

_______________________________________________________________________

Karl Moritz Schumann (17.6.1851 - 22.3.1904)

    Německý botanik, kurátor sbírek Botanického muzea v Berlíně-Dahlemu v letech 1880-1894. Byl prvním vedoucím německého kaktusářského spolku (Deutsche Kakteen-Gesellschaft) založeného roku 1782. S C.F.P. Martiusem spolupracoval na knize Flora Brasiliensis. Jeho jméno nese Mammillaria (Bartschella) schumannii. Naopak K. Schumann popsal mnoho kaktusů, např. Ariocarpus trigonus.

_______________________________________________________________________

Nathaniel Lord Britton (15.1.1859 - 25.6.1934)

    Americký botanik, který se zajímal o flóru Karibiku a Spojených států. Byl spoluzakladatelem newyorské botanické zahrady, kterou v letech 1895 - 1929 vedl. Pro tuto zahradu získal mnoho finančních prostředků tím, že pojmenovával rostliny po bohatých mecenáších. Je autorem knih o vegetaci severu Spojených států, Kanady, Baham, Jamajky, Kuby, Bermud, pro kaktusáře je nejdůležitější dílo The Cactaceae, které napsal společně s J.N.Rosem. Pokud máte čas a chuť, publikaci si můžete prohlédnout na: https://archive.org/stream/cactaceaedescri03brit#page/n0/mode/2up

_______________________________________________________________________

Joseph Nelson Rose (11.1.1862 - 4.5.1928)

    Americký botanik, narodil se v Indianě. Vystudoval biologii a paleobotaniku na Wabash College v roce 1889. Pracoval pro U.S. Department of Agriculture a Smithsonias. Spolu s N. Brittonem byl zaměstnaný v národním muzeu. Několikrát navštívil Mexiko a taky Jižní Ameriku. Byl uznávaným specialistou na miříkovité (Apiaceae) a kaktusovité rostliny. Je spoluautorem stěžejního kaktusářského díla The Cactaceae (1919-1923) ilustrovaného Mary Emily Eaton (1873-1961).

 ______________________________________________________________________

Friedrich Bödeker (11.9.1867 - 9.3.1937)

    Německý botanik specializující se na kaktusy, popsal např. rody Aztekium nebo Porfiria, také mnoho druhů, např. Ariocarpus scapharostrus. Mnohé z popisů publikoval v Monatsschrift der Deutschen Kakteen-Gesellschaft" a Zeitschrift für Sukkulentenkunde. Našel jsem jen jediný kaktus, který po něm nese jméno: Echinofossulocactus boedekerianus (A. Berger) Croizat, 1942.

_______________________________________________________________________

Alwin Berger (27.8.1871- 20.4.1931)

    Německý botanik, specializující se na nomenklaturu sukulentů, především na kaktusy a agáve. Narodil se v německém Möschitzu, pracoval v botanických zahradách v Drážďanech a Frankfurtu. V letech 1897 - 1914 pracoval v Itálii jako kurátor Giardini Botanici Hanbury. Jeho hlavní práce, Die Agaven, publikovaná roku 1915 obsahuje popis 274 druhů agáve rozdělených do tří podrodů. Ustanovil rod Roseocactus. Na jeho počest byly pojmenovány rody Bergerocactus a Bergeranthus.

_______________________________________________________________________

Alberto Vojtěch Frič (8.9.1882 - 4.12.1944)

    Český etnograf, cestovatel, botanik, spisovatel a kaktusář. Ve své době patřil mezi největší znalce kaktusů, bohužel při jeho nekonformnosti, neochotě se podřídit pravidlům a zčásti ješitnosti mnohé z jeho objevů a názorů nebyly širokou botanickou veřejností akceptovány. Přesto mnohé jeho objevy a popisy do dnešních dnů nikdo nezpochybnil. Např. Obregonia denegrii nebo Neowerdermannia vorwerkii. Naopak některé kaktusy nesou jeho jméno, jako Lophophora fricii nebo Lophophora alberto-vojtechii. Je symbolické, že právě dvě lofofory nesou jeho jméno. Frič se intenzivně při svých etnografických studiích zabýval využitím narkokaktusů v životě Indiánů. Za Indiány a kaktusy podnikl osm cest od Jižní Ameriky a Mexika. Z těchto cest přivezl mnoho etnografických předmětů, bohužel většina skončila v zahraničních muzeích. S kaktusy to bylo o něco lepší, je docela možné, že některé z jeho dovezených rostlin dodnes v našich sbírkách žijí. Ještě jako kluk si pamatuji Pseudolobivia ducis-paulii ve sbírce pana Holinka z Krnova, které měly původ právě u Friče. Alberto Vojtěch Frič zemřel na sklonku II. sv. války na tetanus. Vila Božínka, kde žil a pracoval, byla před časem zbourána, avšak Fričův duch žije dále v rostlinách v našich sbírkách. Podrobný životopis A.V.Friče před lety podrobně zpracoval Karel Crkal v knize "Lovec kaktusů".

_______________________________________________________________________

Curt Backeberg (2.4.1894 - 14.1.1966)

    Německý obchodník s kaktusy, který je mezi našimi kaktusáři vnímán rozporuplně. Na jedné straně negativně jako rival A.V.Friče, na druhé straně jako autor díla, které se k nám dostávalo z bývalé NDR a stalo se základem pojetí taxonomie kaktusů u nás. Tento paradox byl dán tím, že sám Frič žádnou ucelenou systematiku kaktusů nepublikoval a koneckonců také předčasným Fričovým úmrtím. Backebergovo analytické pojetí zapustilo v našich končinách hluboké kořeny a dodnes odolává syntetickému pojetí Hunta nebo Andersona. Popsat na několika řádcích Backebergův život není možné. Jeho cesty za kaktusy směřovaly do Jižní Ameriky, doma shromáždil velkou sbírku. Tu pak ještě za svého života odkázal Jardin Exotique v Monaku. Své stěžejní dílo Die Cactacee vydal v letech 1958 - 1962. Vydání Kakteenlexikonu se už nedočkal.