Epithelantha bokei popsal Lyman David Benson v roce 1969, v roce 1978 ji Glass s Fosterem přeřadili jako varietu pod E. micromeris, aby ji pak v roce 2003 Guzmán povýšil na subspecii. Abych pravdu řekl, tyhle taxonomické škatule-hejbejte se mi nejdou zrovna k srdci.

Epithelantha bokei PA 2953, El Chiflon, Coahuila

    Epithelantha bokei je snadno identifikovatelná a řekl bych, že se dá od ostatních příslušníků rodu poznat i po slepu. Tedy po hmatu. Rostliny mají přiléhavé trny, které činí rostliny hladkými.

    Původní popis byl pořízen podle rostlin z oblasti Big Benu v USA, rostliny zasahují dále na jih a východ Mexika k Cuatrocienegas a Saltillo.

Epithelatha bokei PA 3110, La Mula, Coahuila

    Svoji první "bokejku" (PA 2953), jak se této krásce mezi kakrusáři často říká, jsem potkal při výstupu na lokalitu El Chiflon, kam jsem se plahočil za Gymnocactus beguinii ssp. senilis. Pokud se na tuto lokalitu vydáte, nenechte se zmást E. greggii (PA 2956), která tam roste taky. Její výskyt je ale situován hlavně do nízkého náběhu kopce a pokračuje dále do poloviny výšky kopce, kde ji střídá právě E. bokei. Je možné najít obě rostliny rostoucí společně pár centimetrů od sebe. Podruhé jsem se s E. bokei setkal na půl cesty mezi Ocampo a Laguna la Leche u ranče La Mula (PA 3110).

    V kultuře patří Epithelantha bokei spíše k náročnějším kaktusům, semenáčky celkem dobře rostou do doby, než se rozhodneme je poprvé přesadit. Tam přichází období velkých ztrát. Je lepší si pár rostlinek naroubovat a později je zpravokořenit. Semena jsou dostupná, není jich mnoho, rostliny jsou cizosprašné a tvoří jen málo semen.

Epithelantha greggii a Epithelantha bokei, El Chiflon, Coahuila