Rapicactus booleanus byl popsán Hintonem v roce 1996 jako Turbinicarpus booleanus. Ale už o rok dříve ho v přírodě pozorovali P. Pavlíček s J. Šnicerem. V průběhu času byl několikrát překlasifikován jako nižší jednotka u T. subterraneus nebo T. mandragora.

    V přírodě roste na sádrovcích nedaleko osady Santa Clara de Gonzalez, které se nachází jižně od Galeany.

    Rapicactus booleanus jsem se poprvé pokoušel najít na podzim roku 2022. Bohužel jsme neměli moc času a netrefili jsme tu správnou cestu, takže jsme na sádrovce smutně koukali z distance několika kilometrů. O půl roku později, v dubnu r. 2023 jsem měl lepší informace a taky jsem se lépe připravil studiem tras v mapách. Když jsme projeli přes Santa Clara de Gonzalez, přijeli jsme k bráně s cedulí zákazu vjezdu, ale protože jsme nikoho neviděli, riskli jsme to a pokračovali jsme až do jakéhosi lomu s těžní věží, kde byl jediný pracovník. Toho jsem se zeptal, jestli můžeme navštívit kopečky nad lomem. Bez problémů nás pustil a po krátkém výstupu borovým lesíkem jsme na prvních nábězích holého sádrovce našli kvetoucí rapikaktusy. Překvapila mě temně fialová barva květů některých rostlin.

    Ve sbírkách je Rapicactus booleanus relativně běžnou rostlinou, semena lze koupit v tuzemských nabídkových katalozích. Pěstitelsky patří spíše k těm náročnějším, tenký dřevnatějící krček je třeba držet v suchu. Roubované rostliny spolehlivě kvetou a tvoří dostatek semen.