C. macromeris

      Coryphantha macromeris je "vousatý" druh. Byl popsán Engelmannem v revolučním roce 1848. Tehdy ještě jako Mammillaria. O dvacet let později ho Lemaire přeřadil do rodu Coryphantha. Backeberg pak pro ni vytvořil speciální rod Lepidocoryphantha se dvěma druhy: macromeris a runyonii. Druhá je dnes považována za podjednotku Coryphantha macromeris. Podle úhlu pohledu je pak subspecií, varietou, formou či pouze synonymem. Od C. macromeris ji odlišují především kvantitativní znaky jako velikost těla, trsů nebo bradavek.

Coryphantha macromeris PA 737, San Juan de Boquillas, Coahuila

    V přírodě se tato koryfanta vyskytuje na rozsáhlém území Mexika (Chihuahua, Coahuila, Durango,Nuevo León, San Luis Potosí, Tamaulipas, Zacatecas) a USA (Texas, Nové Mexiko). Varieta runyonii pak roste mezi Brownsville a Rio Grande City v Texasu a na druhém břehu Rio Grande v Texasu.

Coryphantha macromeris PA 737, San Juan de Boquillas, Coahuila

    Na svých toulkách Mexikem jsem viděl C. macromeris mnohokrát. Potkal jsem ji v Coahuile, Chihuahua, Durangu, Nuevo Leónu a Zacatecasu. Abych pravdu řekl, většinou to nebyly příliš přitažlivé rostliny. Protože rostou v rovinách, často bezodtokých pánvích, jsou mnohdy zasypané prachem, blátem a nebo odpadky vlečenými vanoucími větry.

Coryphantha macromeris PA 657, Sierra Zavaleta, Coahuila

Coryphantha macromeris PA 1491, jižně od Cuatrocienegas, Coahuila

    Kvetoucí rostliny jsem v přírodě nikdy neviděl. Plody jsem vídal, ale vzhledem k rozměrům, jakých tyto trsovitě rostoucí kaktusy dosahují, jsem je nikdy nesbíral. Jedinou výjimku jsem udělal u San Jua de Boquillas, kde mi nějak padly do oka.

Coryphantha macromeris PA 1532, Estacion Camacho, Zacatecas

Coryphantha macromeris PA 1532, Estacion Camacho, Zacatecas

    Ve sbírkách není Coryphantha macromeris pro svoji velikost příliš zastoupena. Spíše potkáme varietu runyonii. Pěstování není příliš obtížné, dostatek slunce, větrání, propustný substrát a střídmá zálivka jsou zárukou úspěšné kultury. Jako každá koryfanta je magnetem pro svilušku. Při seschnutí snáší i mrazy, některé katalogy uvádějí u populací z USA schopnost zvládnout i -12oC. Venkovní kultura u nás pro C. macromeris vhodná není.

Coryphantha macromeris PA 2146, Laguna de Mayrán, Coahuila

Coryphantha macromeris PA 2146, Laguna de Mayrán, Coahuila