Můj první Ferocactus pilosus jsem potkal kousek za Tulou cestou do Mier y Noriega. Byl jsem jím okouzlen. Svítivě červené trny na temně zeleném těle solitéru. A když jsem pak později viděl v té rudé kštici i oranžové květy, zamiloval jsem si tuto krásnou rostlinu natrvalo a nikdy nevynechám příležitost si ji v přírodě vyfotit. Já jí sice říkám Ferocactus steinesii, ale to jí na kráse určitě neubere. Ona má i spoustu dalších jmen, jako například F. piliferus či F. pringlei a také spoustu kombinací výše uvedených jmen. Jsa odkojen Backebergem, pro mě je to F. steinesii se svojí chlupatou varietou pilosus. Je to taxonomicky špatně, ale tuhle vypálenou díru z hlavy už asi nevyženu.

Ferocactus steinesii PA 866, La Perdida, Tamaulipas

   Ferocactus pilosus se podle literárních údajů vyskytuje na širokém území mexických států San Luis Potosí, Durango, Nuevo León, Zacatecas, Coahuila a Tamaulipas. Já sám jsem ho viděl na více než třiceti lokalitách. Trs na obrázku výše už není mezi živými. Rok poté, co jsem ho viděl, padl za oběť nové cestě z Palmillas do San José del Llano. A s ním i všechny ostatní obři, kteří tam rostli. Ferokaktusy upřednostňují nižší partie lokalit, rostou spíše v rovinatých štěrcích na úpatí hor a v nivách. Ale nic není stoprocentní, při vstupu do kaňonu El Metates v údolí Rayones rostou vysoko v holé skále nad Aztekium ritteri. Možná je to proto, že v zimě do údolí stéká studený vzduch a ferokaktusy rostou nad určitou izotermou.

Ferocactus steinesii PA 774, El Metates, Nuevo León

   Rostliny kvetou prakticky celou sezónu, tvoří velké možství semen, která už dnes asi nikdo kromě mravenců nesbírá. Rostliny se lokalitu od lokality mezi sebou liší, ale nemyslím si, že je někdo, kdo je ve sbírce bez jmenovky podle lokality rozliší. Na některých jsou i žlutě vytrnění jedinci. Zájem o rostliny mezi kaktusáři není veliký, prodávají se spíše vzrostlé rostliny z komerčních pěstíren. Urostlé rostliny jsou ozdobou každé sbírky. Letos mě potěšila jedna poměrně malá rostlina v mojí sbírce, když nečekaně vykvetla. Myslím si, že květuschopnost rostliny není dána jen její velikostí, ale souhrou věku a velikosti. Mám například homalocefalu, která mučená v sedmičce květináči vykvetla, když ho ještě nepřerostla. A stejně tak je to asi i s tím mým feráčkem. Ve sbírce nečiní F. pilosus pěstitelské potíže, občas se využívá jako tvrdší podnož.

   Na konec malá přehlídka pro potěchu oka:

Ferocactus steinesii PA 110, Jose Maria Morelos, SLP

Ferocactus steinesii PA 215, La Escondida, Nuevo León

Ferocactus steinesii PA 129, La Escondida, Nuevo León

Ferocactus steinesii PA 220, Mex61, odbočka na La Soledad, NL

Ferocactus steinesii PA 264, Entronque Huizache, SLP

Ferocactus steinesii PA 401, Charco Blanco, SLP

Ferocactus steinesii PA 409, El Nuňez, SLP

Ferocactus steinesii PA 808, El Olmo, Aramberri, NL

Ferocactus steinesii PA 1218, Dr. Arroyo - La Escondida, NL

Ferocactus steinesii PA 1236, Ejido la Soledad, Nuevo León

Ferocactus steinesii PA 1246, La Trinidad, Nuevo León

Ferocactus steinesii PA 1470, Rancho El Mirador, Zacatecas

   Ferocactus steinesii PA 853, východně od San Jose del Llano, Tamaulipas, přesazené rostliny v rámci "záchranného programu" mexické vlády. Pár živořících trsů vedle cesty s cedulkami o úspěšné akci. Že padla skvostná Astropyhtum myriostigma, Mammillaria albicoma, půlmetrové Thelocactus conothelos a další krásné kytky, to je věc druhá.