Přestože je údolí Rayones navštěvováno především kvůli endemickým skvostům Ariocarpus scapharostrus a Aztekium ritteri, lze v něm nalézt spoustu dalších krásných kaktusů. Jedním z nich je Thelocactus rinconensis ssp. hintonii. Zatímco první dvě rostliny rostou v jižní a centrální partii údolí, telokaktus roste na opačném konci v místech, kde se údolí zvedá do vysokých kopců nad osadou Santa Rosa a cesta vede přes hory do Cienega del Toro a dále na Saltillo. Z Rayones to není zas tak daleko a pokud přespíte v Rayones, vyplatí se ráno vyrazit na otočku za tímto telokaktusem. Skafíky otevírají květy až trošku později, když se slunce vyhoupne nad bariéru vysokých hor, tak se to akorát tak pěkně stihne.

    Tento kaktus byl nalezen v roce 1995 a o dva roky později popsán Lüthym v KuaS-u. Rostlina je snadno odlišitelná od ostatních variet barvou květu, roste izolovaná od ostatních.

    Rostliny rostou v poměrně prudkém svahu, doprovodná kaktusová flóra je poměrně chudá, tvoří ji Echinocactus platyacanthus, Neolloydia conoidea a Opuntia sp. Při návštěvě lokality mě překvapila velikost rostlin, největší měly přes dvacet centimetrů v průměru. Měli jsme štěstí, že jedna dokvétala. Populace je bohatá, je možné pozorovat rostliny všech věkových kategorií. A při troše štěstí nalézt i pár semen. Nemám pocit, že by populace byla v ohrožení. Poblíž je sice ranč, ale svahy nedávají příliš možností k rozumnému využití. V kultuře je dost rostlin, takže ani tlak sběratelů nehrozí. Mnou pozorované rostliny mají studijní číslo PA 1354.