Thelocactus rinconensis ssp. phymatothelos (Poselg.) Glass popsaný Poselgerem v roce 1886 ještě jako Echinocactus přeřadili roku 1923 Britton s Rosem do nově ustanoveného rodu Thelocactus. Glass s Fosterem ho pak roku 1977 ponížili na úroveň variety T. rinconensis. Glass si to pak o dvacet let později sám v hlavě srovnal tak, že z variety udělal subspecii.

Thelocactus rinconensis ssp. phymatothelos MZ 199, Arteaga, Coahuila

    Výsyt Thelocactus rinconensis ssp. phymatothelos je omezený na okolí města Arteaga v Coahuile. Tady jsem se s ním taky setkal (PA 2487). Musím se přiznat, že to bylo spíše náhodou, protože jsem hledal Thelocactus macdowellii, který roste na stejném kopci.

    Přestože mě mnozí znají jako zaníceného milovníka ariokarpusů, můj zájem je širší. Kdysi jsem si dal závazek, že každý další rok si pořídím kolekci nějakého rodu, aby byla moje sbírka pestřejší a každý z mých kamarádů si tam našel tu svoji kytku. A tak jsem jeden rok udělal průřez fossuláky, další rok přibyla astrofyta, pak koryfanty - a jeden rok taky došlo na telokaktusy. Poprosil jsem mého kamaráda, který se na tento rod specializuje, jestli by mi nedal pár semenáčků, a on mi do Chrudimi přivezl několik desítek kytek na hranici dospělosti. Když pak některé začaly kvést, přimělo mě to k tomu, že jsem se rozhodl je skouknout všechny i v přírodě. Z dosavadních expedic jsem viděl jen telokaktusy z okruhu T. bicolor a hexaedrophorus, a tak expedice na podzim roku 2017 a 2018 vedly cíleně za okruhem T. rinconensis.

    Pěstitelsky nevybočuje ssp. phymatothelos z okruhu Thelocactus rinconensis. Stačí teplo, světlo, propustný substrát, občasná důkladná zálivka a nepříliš velký květináč. Nabídka semen je v dostupných katalozích dostatečná.

Thelocactus rinconensis ssp. phymatothelos MZ 199, Arteaga, Coahuila