Turbinicarpus klinkerianus patří mezi nejstarší známé zástupce rodu. Byl popsán už v roce 1948. Pro mě je asi nejstarším známým. Když jsem asi v jedenácti letech začínal kaktusařit, strhl jsem svým nadšením k tomuto koníčku i několik kamarádů. O co já měl více entuziasmu, o to oni měli více movité či vlivné rodiče. Ve výsledku jsem pak já jezdil s papírem a železem do sběrny, zatímco oni pouze řekli rodičům a dostali, co chtěli. Možná i právě proto jsem u kaktusaření zůstal jediný. A Turbinicarpus klinkerianus dostal právě jeden z mých kamarádů. Jeho táta, ředitel Uhelných skladů, a máma, sekretářka ředitele Státních lesů, se znali s jedním kaktusářem, který mu ho daroval. Jak se mi ten roubovaný turbiňáček líbil, jak jsem mu ho záviděl. Rostlinka pak skončila někde na kompostu, když kamaráda kaktusy omrzely. Klinkerianus se mi tak vryl do srdce, že ho mám postavený trochu výše než je turbi-průměr.

Turbinicarpus klinkerianus KS, Entronque Huizache, SLP

    Na cestách po Mexiku jsem přirozeně chtěl tento turbinikarpus vidět in situ. Při první návštěvě Huizache a jeho okolí, jsem na něj nějak zapomněl. Hleděl jsem si kočubejek a retusáčků, zamiloval jsem si Nelloydia matehualensis. Až doma mi došlo, že jsem byl kousek od klinkerianusu. Na druhé cestě jsem to už nenechal náhodě a slavil částečný úspěch. Částečný proto, že jsem na skalkách a balvanech na mikroondě nad El Huizache turbošky (PA 0415) našel, ale semena z neolloydií jsem kamsi zašil. Až třetí cesta znamenala dost semen z matehualenzisky, dokonce jsem našel jeden snad dozrálý plod turbošku. Musím tam ale ještě po čtvrté - tu leuchtenbergii ne a ne najít...

          Na lokalitu jsem se vrátil počtvrté v roce 2017. Leuchtenbergii jsem opět nenašel. Bohužel jsme tam byli brzy ráno, takže podmínky k focení nebyly právě příznivé.

    Před několika lety jsem se dozvěděl, kde roste v našich sbírkách rozšířená sběrovka MZ 150. Mělo to být na kopci se sochou v Charco Blanco. Podle bližších informací měla být populace zničena právě instalací sochy mexického velikána. Tak jsem se tam na podzim roku 2017 vypravil. Vzal jsem to ze špatné strany, takže jsem se plahočil po prudkém východním svahu po balvanech, kde jsem předpokládal nějaké zbylé rostlinky. Bohužel se tak nestalo a vyškrábal jsem se až k soše, kde jsem ani nezjistil, o koho vlastně jde. Až při návratu jsem na jižní straně kopce na jedné skalce našel jedinou rostlinu. Ale věřím, že jsou tam v tom smetí někde i další. Někdy je tato populace řazena k Turbinicarpus schwarzii, který roste nedaleko v Caňon Hondo. Rostlinka dostala studijní číslo PA 2326:

    Areál rozšíření Turbinicarpus klinkerianus je širší, neomezuje se jen na okolí El Huizache, lokality jsou známé v rozsahu více než třiceti kilometrů. Na závěr ještě fotografie kulturních rostlin s prokázaným původem:

Turbinicarpus klinkerianus MZ 406, La Negrita, SLP

Turbinicarpus klinkerianus MZ 453, Huizache, SLP

Turbinicarpus klinkerianus TCG 7009, La Negrita II, SLP