Turbinicarpus pseudomacrochele (Backbg.) Buxbaum et Backbg. je známý už přes osmdesát let. Původně byl popsán jako Strombocactus, který může leckomu připomínat. Původní popis udává jako místo výskytu San Luis Potosí, možná právě proto nebyl dlouho importován a ve sbírkách byl vzácný. Až v šedesátých letech byly objeveny populace u Cardonal v Querétaro. Později byly objeveny i populace u Bernal a dokonce i v Hidalgo u Ixmiquilpan a Bella Vista v Querétaro.

    V přírodě Turbinicarpus pseudomacrochele osídluje ploché kopce na jižních svazích. Roste v kapsách vyplněných černozemí, méně často ve spárách malých skalek. Jednotlivé populace se od sebe liší délkou a barvou měkkých trnů, barva květů varíruje od světle růžové až po fialovou s tmavším proužkem. Je známá populace, kde kvetou rostliny téměř bíle, byla popsána jako var. alenae. Zkoušel jsem ji před časem nalézt, ale bez úspěchu. I zkušenější kamarádi říkali, že neuspěli. Na podzim roku 2016 jsme s kamarády po návštěvě lokality Turbinicarpus nikolae cestovali na jih přes Ixmiquilpan, protože jsem chtěl vidět také Turbinicarpus krainzianus var. minimus a právě Turbinicarpus pseudomacrochele. Navštívili jsme populaci rostoucí asi kilometr východně od Cardonal. Poměrně rychle jsem našel jednu netypicky rostoucí rostlinu ve spáře skalky ve vyšší partii lokality, poté, co jsem sestoupil do rovinatější části, pak na malé ploše dalších několik rostlin. Dostaly studijní číslo PA 2307.

    Nabídka semen i rostlin je dnes dostatečná, pěstují se většinou roubované rostliny, na vlastních kořenech jsou náročnější než turbinikarpusy z okruhu T. klinkerianus. Potřebují hlubší květináč a opatrnou zálivku, dospívají později.

     O dva roky později jsme po návštěvě nové populace A. kotschoubeyanus var. elephantidens u Tolimánu projížděli přes Bernal. Měl jsem pár tipů na populace Turbinicarpus pseudomacrochele. Pár kilometrů před městem jsme vyběhli na mírný kopeček vlevo od cesty a ve střední partii jsme našli poměrně početnou populaci PA 2784:

    O tři roky později, na podzim roku 2021, jsem znovu projížděl Bernalem. Jak už několikrát na této výpravě jsme byli překvapeni změnou dopravy. Zatímco minule jsme se na lokalitu dostali v pohodě přímo z cesty, tentokrát byla stará cesta ta tam a místo ní se do kopce s lokalitou hluboce zařezávala nová široká asfaltka s moderním mostem. Příchod na lokalitu byl trošku těžší, protože není poblíž kde zaparkovat, ale rostliny nikterak neutrpěly:

    Když už jsme byli v Bernalu, chtěl jsem vidět i jinou lokalitu Turbinnicarpus pseudomacrochele. Nachází se na poměrně vysokém kopci nad lomem. Vrcholek kopce je ale plochý. Z lokality je pěkný pohled na Peňa de Bernal - třetí největší monolit na světě. Rostliny (PA 3772) zde upřednostňovaly hranu plošiny.

Peña de Bernal