Mamillopsis senilis je moje srdeční záležitost. Zamiloval jsem se do něj už jako malý kluk, když se mi dostala do ruky kniha Lovec kaktusů od Karla Crkala. O několik málo let později jsem u významného krnovského kaktusáře Josefa Jehličky viděl kvést tento skvost "naživo". Bohužel se mi tuto překrásnou rostlinu nedaří pěstovat. Jestli je to horkým suchým skleníkem, nevím...

    Dnes je Mamillopsis senilis všeobecně akceptován jako Mammillaria senilis. První zmínky o této překrásné rostlině jsou z roku 1849 jako Mammillaria senilis Lodd. ex Salm-Dyck v Cacteae in Horto Dyckensi Cultae. Anno 1849. Později se objevuje jako Mammillopsis senilis F.A.C.Weber, Dict. Hort.(Bois) 805 (1898), in obs. (1898), nom. inval. V roce 1923 uvádějí Britton a Rose Mamillopsis senilis. V průběhu let se objevují v různých infraspecifických kategoriích jména "diguetii" a "hasseloffii" bez jasné determinace rostlin.

    V přírodě je M. senilis široce rozšířený kaktus, roste však ostrůvkovitě, často jen na několika málo čtverečních metrech. Upřednostňuje skalní výchozy nebo balvany v jehličnatých lesích v horských oblastech mexických států Durango, Zacatecas, Chihuahua, Sinaloa, Jalisco a Nayarit.

    S touto unikátní rostlinou jsem se v přírodě setkal zatím jen na jednom místě nedaleko Azafránu v Durangu (PA 3242). Při první návštěvě jsem rostlinami nebyl zvláště nadšený. Byly řídké, v lese na kamenech, z velké části zasypané jehličím. Naštěstí kamarádi našli pár plodů, takže jsem měl možnost si doma rostlinky vysít. Dlouho jsem se chystal se na lokalitu podívat na jaře, abych viděl rostliny v květu. Jenže mi do toho vždycky něco vlezlo. Takže můj velý sen jsem si splnil až na jaře v roce 2024.

    Pěstitelsky nepatří M. senilis k snadno pěstovatelným rostlinám. Je to horská rostlina, která vyžaduje hodně čerstvého vzduchu, v létě trpí horkem a není vhodné ji v tuto dobu zalévat. V přírodě taky většinou neroste na plném slunečním úpalu, preferuje rozptýlené světlo. Tomu je dobré přizpůsobit i pěstitelské podmínky. V kultuře je dostatečná nabídka semen, už před lety se vyskytly bělokvěté rostliny. Barva květů varíruje mezi čistě bílou a krémovou. Jestli se jedná o kultivar, nebo selekci z přírodních rostlin, není zcela jisté. Každopádně jsou uváděny bělokvěté rostliny SB 497 od Topia v Durangu. V přírodě ale nikdo bělokvěté rostlin nepotvrdil. S největší pravděpodobností se tak jedná o náhodný mutační semenáč ze semen z této lokality, který byl dopěstován do čisté linie, podobně jak se to podařilo s A. bravoanus, jak píšu v příslušném článku.

Mammillaria senilis SB 497 Topia, Durango