Mammillaria dodsonii popsala v roce 1970 Dr. Helia Bravo Holis, významná mexická botanička, která strávila celý svůj velmi dlouhý život (dožila se téměř sta let) studiem sukulentní flóry. Druhové jméno dostala na počest Jay W. Dodsona z Kalifornie, zakladatele I. S. I., institutu pro výzkum sukulentů.

    Dnes je M. dodsonii všeobecně uznávaná jako subspecie M. deherdtiana. Od ní se odlišuje větším tělem, často odnožujícím, až tvořícím malé polštáře, menším počtem okrajových trnů a naopak větším počtem středových trnů, které bývají delší a tenčí. U Mammillaria deherdtiana je jako rozlišovací znak někdy uváděna absence centrálního trnu. Existuje nejspíš celá řada přechodových forem.

    V přírodě se M. dodsonii vyskytuje severně od města Oaxaca. Jako typová lokalita je uváděno Cerro de San Felipe del Agua. Dále jsou známy lokality u Benito Juarez, Tlacolula, Carrizal nebo Caujimoloyas. A právě nedaleko od posledně jmenovaného městečka jsem měl možnost tuto skvostnou mammillárii vidět (PA 1950). Lokalita není veliká, v podstatě se jedná o skalku hned vedle cesty. Celá je porostlá mechem a v něm jsou stovky rostlin. Lokalitu sem navštívil dvakrát, jednou na podzim, kdy se dala nalézt zralá semena a podruhé pak na jaře, kdy jsem měl štěstí, že většina rostlin kvetla.

    Ve sbírkách tuto mammillárii nevidíme moc často, nabídka semen taky není běžná. Možná je to tím, že se na ni v záplavě novinek poněkud pozapomnělo. Většinou se pěstuje roubovaná. Vyžaduje dostatek vzduchu, suché zimování. Jako horská rostlina snese i nižší teploty.