Mammillaria roemeri Krüger et Rischer je nádherná miniaturka, kterou objevil německý kaktusář Dr. Richard Römer už v roce 1981, avšak popsána byla až o dvacet let později, kdy ji na základě informací objevitele znovu nalezli autoři popisu. Informace však opět zapadla, a až od roku 2009, kdy ji po dlouhém úsilí vypátral G. Matuszewski s přáteli, bylo přesné místo výskytu neznámé. Historie znovuobjevování je zvláštní, ve stejné oblasti roste Coryphantha tripugionacantha popsaná Lauem v roce 1988, je to také oblast, kde roste zacatecaská forma Echinocactus grusonii.

Mammillaria roemeri PA 3244, El Alamo, Zacatecas

    Výskyt v přírodě je omezený na ploché vápencové výchozy asi patnáct kilometrů severně od San Juan de Capistrano nedaleko osady El Alamo. Celková plocha, na které rostliny rostou, je jen pár stovek metrů čtverečních. Mammillaria roemeri roste podobně jako např. M. luethyi, M. saboae nebo M. perezdelarosae ssp. andersoniana v jakýchsi "lavorech" - tedy mělkých skalních prohlubních vyplněných štěrkem. Populace je místy poměrně hustá, na metru čtverečním lze nalézt i několik desítek rostlin.

    K pozorování M. roemeri jsem přišel takříkajíc jako slepý k houslím. Už dlouho jsem toužil vidět v přírodě E. grusonii a Mammillaria (Mamillopsis) senilis. Jenže oblast San Juan de Capistrano byla léta mimo oblast mého zájmu. Ale když už tam roste i Coryphanta tripugionacantha, řekl jsem si, že tomu ten čas dám. Tak jsem na začátku listopadu roku 2018 propojil návrat z oblasti Viesca s Aguascalientes právě přes Capistrano. Při podrobnějším plánování před odjezdem z Fresnillo jsem si všimnul, že mám GPS na nějakou M. roemeri. To jméno mi nic neříkalo, ale když jsem ho vyslovil před kamarádem, přímo mu zazářily oči. Byl celý nadšený, že by bylo bezva tuto rostlinu najít. Kouknul jsem na fotky na internetu a jejda, ona je to opravdu pohledná kytička. Tak jsem ji narychlo zařadil do itineráře - a nelitoval jsem.

    Na lokalitu jsme dorazili až pozdě odpoledne, v půl páté už moc času do setmění nezbývá a slunce se už sklání za hory. Rostliny jsme našli poměrně brzy, ve vzdálenější části lokality jich nebylo mnoho, ale když jsme se přesunuli o pár stovek metrů dále, nacházeli jsme desítky rostlin, rostly jednotlivě nebo v  malých skupinkách, mnohé měly poupata, našli jsme jednu s otevřeným květem.

    Ve sbírkách není M. roemeri rozšířená, najdeme ji spíše u specialistů, nabídka semen není velká. Pěstování se neliší od podobně rostoucích mamilárií. Minerální substrát a nárazová střídmá zálivka jsou receptem k úspěšnému pěstování. Kvete v pozdním podzimu nebo časně zjara.

Semenáček u mateřských rostlin