MAMMILLARIA THORNBERI Orcutt SSP. YAQUENSIS  (Craig) Hunt

Mammillaria thornberi Orcutt ssp. yaquensis (Craig) Hunt, Mamm. Postrscripts 6: 5 (1997)

Mammillaria yaquensis Craig, Mamm. Handb. 320-321 (1945)

Ebnerella yaquensis (Craig) F. Buxbaum, Österr. Bot. Zschr., 98: 1-2, 90 (1951) comb. nud.

Chilita yaquensis (Craig) F. Buxbaum, Sukkde. (SKG.), 1951. V:15 (1954) comb. nud.

Jméno druhu bylo zvoleno podle místa prvního nálezu, kterým je Rio Yaqui v mexickém státě Sonora.

Popis

Originál Craig:

Corpus caespitosus cylindricus, mamillis ad 5 et 8 seriebus ordinatis, conicis, suco aquario, axilis subnudis; spinka centralibus 1, 7 mm, acicularibus, hamatis, spadicibus; spinka radialibus 18, 5-6 mm, acicularibus tenuibus, rectis; flores ignoti; fructus coccineus, globosus ad clavatus; semina nigra, globosa-pyriforma.

Stonek brzy odnožující a tvořící trsy. Jednotlivé stonky štíhlé, válcovité, později prstovitě protáhlé, 100 i více mm dlouhé a 10 - 15 mm široké; temeno zaoblené, lehce zapuštěné, zakryté trny; pokožka tmavě zelená, na slunci s fialově červeným nádechem. Bradavky nízké, měkké, dužnaté, bříškaté až kónické, okrouhlé, 4 – 5 mm vysoké a široké, bez mléčné šťávy; axily lysé, areoly okrouhlé až oválné, umístěny terminálně na bradavkách, lehce zanořeny, 1 mm v průměru, s bělavě hnědou velmi krátkou plstí. Okrajových trny v počtu 15 -18, 3 - 7 mm dlouhé, tenké, jehličkovité, píchavé, krémové barvy s hnědou špičkou; starší trny tmavnou a šednou. Centrální trny háčkovité po jednom v areole, hnědočervené až černé barvy s tmavší špičkou, 7 – 11 mm dlouhé. Květy se otevírají jednotlivě, zřídka dva, poblíž temene v červenci a srpnu. Jsou bříškatě trychtýřovité, 20 - 25 mm dlouhé a široké. Květní lůžko kulovité, 4 mm v průměru, zelené, trubka krátká, baňatá, olivově zelená. Vnější okvětní lístky široce kopinaté, lesklé, světle hnědé s bílým okrajem a malou tmavou špičkou. Vnitřní okvětní lístky široce kopinaté, 12 . 14 mm dlouhé  a 6 – 7 mm široké, lesklé, světlounce růžové s nahnědlou špičkou a tmavším středním proužkem. Čnělka 13 . 14 mm dlouhá, blizna s 5 – 7 laloky 6 – 7 mm dlouhými, karmínově červené barvy. Nitky v nízkém počtu, růžové, při bázi bílé, nedosahují k blizně. Prašníky žluté. Plod zraje asi 10 měsíců po odkvětu, krátce kyjovitý, s tkvícím zbytkem zaschlého květu, 10 – 20 mm dlouhý, 5 – 7 mm široký, velmi šťavnatý, s několika málo semeny, světle růžový. Semena černá , polomastná, hruškovitá a ž téměř kulovitá, sotva 1,1 mm dlouhá a široká. Testa zvrásněná, tečkovaná. Hilum středně mělké, oválné, hnědobílé. Druh je cizosprašný.

Variety a formy

ssp. yaquensis (Craig) Hunt – variety a formy nebyly popsány, rozdíly mezi jednotlivými rostlinami nepřesahují rámec vnitrodruhové variability

ssp. thornberi Orcutt – je mohutnější jak v těle, tak v květu, který připomíná květ M. frailensis; výskyt je situován do hraniční části amerického státu Arizona a mexické Sonory.

Výskyt a rozšíření

Výskyt M. thornberi ssp. yaquensis je situován do pobřežní části mexického státu Sonora a do okolí řeky Yaqui, po níž má druh jméno. Sbírali a sudovali je např. Reppenhagen – Rep 201, 217 jihovýchodně od Guaymas, Rep 574 severně od Vicam (Rio Yaqui), Rep 2118 u El Peon, A. B. Lau u Fort Pitahaya (L 1080), Glass a Foster 2,5 míle jižně od Guasimas Junction u vojenské stanice (Gl. & F. 2068) a Wendell (Woody) Minnich u Fort Pitahaya (WM 21) a 30 km východně od Guayamas (WM 160). Železnice z Vicam do Guaymas protíná jižní okraj výskytu. Z našich cestovatelů se zatím s M. thornberi ssp. yaquensis v přírodě žádný nesetkal, i když po něm pátrali. Rostliny osídlují ploché písčité lavice s povrchovou vrstvou humusu v nadmořské výšce 10 – 100 m n.m. Bývají ukryty pod keři, takže jsou slunci vystaveny jen jednu až tři hodiny denně. Doprovodnou vegetaci tvoří rody Acacia, Cercidium, Fouquieria, Parkinsonia a Prosopis, z kaktusů např. Carnegiea gigantea, Ferocactus herrerae, Lophocereus schottii, Mammillaria bocensis, Mammillaria sheldonii, Pachycereus pringlei, Pachycereus pecten-aboriginum, Rathbunia alamosensis, Stenocereus thurberi, Opuntia sp.

Poznámky

Reppenhagen řadí M. thornberi ssp. yaquensis společně s M. mainae, M. microcarpa, M. gueldemanniana, M. sheldonii, M. swinglei, M. alamensis a M. mazatlanensis do série Ancistracanthae a v ní do skupiny Microcarpa.

Lüthy do podrodu Cochemiea, sekce Cochemiea, série Ancistracanthae, skupina Mainiae.

Hunt ji řadí do podrodu Mammillaria, sekce Hydrochylus, série Ancistracanthae, skupiny Grahamii.

Průměrná roční teplota v je 26 ^oC, v lednu 17 ^oC , v září 32 ^oC . Srážkový úhrn je 280 mm/rok. Hlavní část srážek spadne v červenci a srpnu, s výjimkou dubna jsou ojedinělé srážky možné. Klima je celkově velmi suché, aridní s vysokou průměrnou teplotou a krátkými letními přeháňkami.

Literatura

Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3461-3462, 1961

Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 264, 1976

Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, p. 106-107, 1991

Pilbeam J., The Cactus File Handbook 6, Mammillaria, p. 292, 1999

Anderson E. F., The Cactus Family, p. 447, 2001

Pěstování

Mammillaria thornberi ssp. yaquensis  si jistě zaslouží pozornost pěstitelů i terénních průzkumníků. Je to roztomilá „nenápadná“ rostlinka, která dovede překvapit a potěšit nádherným neobvyklým květem. Slovo „nenápadná“ píši s rezervou, protože její „nenápadnost“ končí na jakékoliv části oděvu kolemjdoucích. Ale svými háčky se dokáže chytit čehokoliv, třeba prstu či pinzety. Stonky jsou velmi snadno oddělitelné od matečného trsu a tak se vcelku divím, že není ve sbírkách více zastoupena, když je schopna se tak snadno šířit. Druh pochází z velmi suchých oblastí a to je třeba respektovat při jeho kultuře. Propustný substrát a skromná uvážlivá zálivka jsou předpokladem dobrého růstu. Přesazování je těžké, doporučuji si radši včas založit novou kolonii, chcete-li si zachovat zdravé nervy. Květy se objevují na stoncích dlouhých minimálně 70-80 mm a chce to trpělivost. Mladé a kratší odnože rády zasychají, z trsů je těžké odstraňovat, navíc se samy při růstu odlamují, takže některé starší rostliny nevypadají příliš vzhledně. Sám jsem na květy čekal dost dlouho, nic není zadarmo. A to nás přece na pěstování kaktusů těší, že?