Mammillaria saboae

    Mazlík, po kterém jsem vždycky toužil. Asi nejmenší mexický kaktus. Už mnoho let se ji snažím rozmnožit a skupuji kdejakou rostlinu, abych sehnal geneticky rozdílné rostliny. Moje snaha je už více než desetiletá. Za celou tu dlouhou dobu se mi podařilo sehnat mnoho rostlin, které jsou snad potomky různých klonů, leč produkce semen byla mizivá. Za celých těch deset let se mi podařilo ze semen "udělat" jedinou rostlinu, která odpovídá "sabojce". Byl jsem šťastný, že mám opravdu další klon, který mohu sprašovat s rostlinami koupenými na burzách. Jenže jeden klon kvetl trošku tmavším květem a nejsem si jistý, jestli není hybridem s "goldkou". S "haudeanou" je hybridizace méně pravděpodobná vzhledem k rozdílné době květu.

    Tato úžasná mamillárie je v našich sbírkách už hezkých pár let. Popsána byla Glassem v roce 1966. Postupně se dostala i do našich skleníků. Jenže byla mnoho desítek let množena pouze vegetativně a nejspíš ztratila schopnost generativního množení. Jako milovník všech "prťavců" jsem dlouho plánoval, že se na tento skvost podívám. Jenže ona roste tak daleko od běžných lokalit atraktivních kaktusů, že jsem její pozorování považoval za nereálné. Leč touhy mých ruských kamarádů vidět E. horizonthalonius v krajních oblastech výskytu mi daly neopakovatelnou příležitost se dostat k sabojce.

    Na lokalitu jsem naštěstí nejel "naslepo". Dostal jsem poměrně přesnou informaci, kde "sabojka" roste. Po příchodu na lokalitu jsem šel na všechny čtyři a hledal neviditelnou mammillárku. Bohužel bez úspěchu.

    Nejdříve ji našel Žeňa. Moje oči se snažily adaptovat na nicneříkající knoflíčky v půdě. Nakonec jsme měli možnost je všichni vidět. Tolik času a benzínu kvůli takové prťavé kytičce...

    Měl jsem ještě informaci o další populaci asi dva kilometry dále, ale čas byl neúprosný, takže jsme museli pokračovat dále, abychom odpoledne navštívili lokalitu příbuzné Mammillaria haudeana.

    Poměry na lokalitě nebudu podrobně popisovat, na fotografiích z přírody je zřejmé, že roste v "lavorech" plochých skalních výchozů. Hloubka substrátu je sotva pár centimetrů. Když zaprší, musí tam stát voda, která ale brzy vyschne. Podobně roste např. Mammillaria perezdelarosae ssp. andersoniana nebo příbuzná Mammillaria haudana.

    V našich sbírkách se pěstuje M. saboae většinou roubovaná. Roubovanci bohatě odnožují, jednotlivé hlavičky nepřesahují v průměru dva centimetry, zato se protahují do délky dosahující deseti centimetrů. V rámci okruhu saboae-haudena-goldii-roczekii-bertholdii kvete jako první. Doba květu se překrývá s M. goldii. Ostatní kvetou s odstupem později. Přestože jsem opyloval stovky květů, produkce semen je omezená. Na rozdíl od příbuzné M. roczekii není po opylení zřetelně vidět zrající plod. Semena často nacházím až po několika letech v odumřelých odnožích. Jsou zřetelně menší než u M. goldii nebo M. haudeana. Výsev není snadný. Vyséval jsem několik stovek semen, ale vyklíčilo mi jediné. Semena jistě klíčí v průběhu desítek let. Skarifikace semen klíčivost zvyšuje. Snímky z přírody zachycují Mammillaria saboae PA 2101.